Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Jehličnany

Jehličnany se uplatňují významným podílem ve skladbě dřevin a zejména svým habitem, zbarvením i ztepilostí vytvářejí estetickou dominantu arboreta.

Druhově pestrá je sbírka smrku zvýrazněná vzácným kalifornským smrkem Brewerovým (Picea breweriana), který má závojovitě převislé větévky. Štíhlý a elegantní bosenský smrk omorika (Picea omorica) je v různých stadiích zastoupen pěti exempláři, z nichž nejvyšší dosahuje výšky 29 m s průměrem kmene 42 cm. K mladším zástupcům rodu patří smrk sitka (Picea sitchensis), smrk černý (Picea mariana), smrk sibiřský (Picea obovata), smrk lesklý (Picea torano), smrk sivý (Picea glauca) i jeho kuželovitý kultivar 'Conica'. Vitální a dobře rostoucí je smrk východní (Picea orientalis), který má krátké a velmi husté jehlice. K nejpočetnějším smrkům rostoucích v různých vývojových stadiích patří smrk pichlavý (Picea pungens) s velmi proměnlivým zbarvením jehlic (od zelené až po stříbřitě šedé). Lesnicky významnou dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies), který je po posledních suchých letech značně oslaben, následně napaden kůrovci a tak každoročně musí být odkáceno 5 až 6 souší jedinců ve stáří 20-35 let. Je pěstován také v okrasných kultivarech (Viminalis, Inversa, Nidiformis, Rotenhaus, Acrocona aj.).

Z početné sbírky rodu jedle je zastoupena z mladších výsadeb jedle balzámová (Abies balsamea), jedle nikkoská (Abies homolepis), jedle korejská (Abies koreana), jedle vznešená (Abies procera), jedle cilicijská (Abies cilicica) a jedle španělská (Abies pinsapo). Ze starších výsadeb se pěstuje jedle kavkazská (Abies nordmanniana), jedle řecká (Abies cephalonica) a jedle obrovská (Abies grandis), která velmi dobře přirůstá a není dosud poškozována žádnými škůdci. Další severoamerickou jedli je jedle ojíněná (Abies concolor) s modravě zelenými nepravidelně uspořádanými jehlicemi. V roce 2005 byly kromě domácí jedle bělokoré (Abies alba) vysazeny i tři japonské jedle statné (Abies firma) s jehlicemi na konci vidlicovitě vykrojenými.

Druhově nejpočetnější je rod borovice . Vedle borovice lesní (Pinus sylvestris) a borovice černé (Pinus nigra), které jsou vysoko porostlé břečtanem, je dále zastoupena ve starších výsadbách borovice vejmutovka (Pinus strobus), která je stejně jako borovice těžká (Pinus ponderosa) hojně plodící. Dobře se daří borovici tuhé (Pinus rigida) a další severoamerické borovici Murrayově (Pinus murrayana), které se zachovaly z původních výsadeb a jsou svým habitem vzorovými ukázkami dospělých plodících jedinců. Tatranská borovice limba (Pinus cembra) je pěstována jen v mladých exemplářích z nichž nejstarší mají kolem 30 let. Dále je zastoupena balkánská borovice Heldreichova (Pinus heldreichii) a rumelská (Pinus peuce), které se dobře uplatňují jako solitery. Z dalších borovic jsou pěstovány borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi), borovice himálajská (Pinus wallichiana), borovice pokroucená (Pinus contorta), borovice čínská (Pinus tabuliformis), borovice osinatá (Pinus aristata), borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), naše domácí borovice kleč (Pinus mugo) a jejich zahradní formy.

Vedle hojného modřínu opadavého (Larix decidua) místní paršovické provenience se v arboretu nachází jen jediný dospělý exemplář modřínu japonského (Larix kaempferi).

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je zastoupena v různých vývojových stadiích a tvoří nejvyšší a nejobjemnější stromy v arboretu. Stejně dobře roste i douglaska sivá (Pseudotsuga glauca) před historickou budovou školy.

Ze zajímavých a vzácnějších jehličnanů se v arboretu nachází v několika jedincích kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica), zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata), cedr libanonský (Cedrus libani), opadavý tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) i  metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), která roste ve skupině pěti jedniců.

Rod zerav je zastoupen u nás běžně pěstovanými druhy - zeravem řasnatým (Thuja plicata) a zeravem západním (Thuja occidentalis). Esteticky působivé jsou žlutě panašované větvičky zeravu řasnatého (Thuja plicata 'Zebrina'). Další pěstovanou dřevinou je asijský zeravec východní (Platycladus orientalis), který má svisle postavené a oboustranně stejně zelené letorosty.

Rod cypřišek je v různých vývojových stadiích zastoupen čtyřmi druhy - cypřiškem Lawsonovým (Chamaecyparis lawsoniana), nutkajským (Chamaecyparis nootkatensis), tupolistým (Chamaecyparis obtusa) a hrachonosným (Chamaecyparis pisifera). U cypřišku hrachonosného jsou pěstovány i kultivary Squarrosa s šedě jehlicovitými listy.

Z jedlovců se v arboretu nachází dospělý a téměř každoročně plodící japonský jedlovec různolistý (Tsuga diversifolia) a severoamerický jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) a jeho převislý kultivar 'Pendula'.

Rod jalovec zastupují druhy - jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec chvojka klášterská (Juniperus sabina), jalovec viržinský (Juniperus virginiana) a nejpěstovanější zlatozelený rozkladitý keř jalovec čínský (Juniperus chinensis 'Pfitzeriana').

Rod tis je zastoupen pomalu rostoucím a jedovatým (kromě červeného míšku) domácím druhem tisem červeným (Taxus baccata).

Z jiných pozoruhodností je třeba jmenovat asi dvacetiletý severoamerický sekvojovec obrovský (Sequoiadendron gigantem), který je v dospělosti řazen k nejobjemnějším stromům na světě.

K nahosemenným rostlinám patří také tři mladí jedinci čínského posvátného stromu jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) s léčivými vlastnostmi výtažků z jejich listů.

V Hranicích 15. 9. 2006

Ing. Vladimír Šmíd       

Aktualizaci provedl 24. 2. 2009     Ing. Radim Církva